01st Lis2011

Součástí ekologického životního stylu musí být i veganská strava

by Veganosaurus Rex

Všemi médii dnes běží zpráva, že na Zemi oficiálně žije již sedm miliard lidí. Přitom stále hladoví 850 milionů lidí a každý rok zemře na podvýživu pět milionů dětí. I zábavná rádia pro mladé pořádají diskuse o tom, jestli už lidí není příliš a jak se všichni uživí. Myslím, že tato zpráva nemohla přijít ve vhodnější dobu. Proč? Zítra (1.11.) je totiž světový veganský den.

A veganství je jednou z cest, jak omezit hrozící nedostatek jídla. Na získání jednoho kila rostlinných bílkovin je totiž potřeba dvacetkrát menší plocha než na vypěstování kilogramu bílkovin živočišných. Vědec biolog Colin Tudge shrnuje současnou situaci následovně: „Pokud bude pokračovat současný trend konzumace masa, pak v roce 2050 bude dobytek konzumovat tolik, jako čtyři miliardy lidí.“ Jinak řečeno: člověk stravující se rostlinnou stravou potřebuje na svou obživu pouze pětinovou plochu ve srovnání s všežravcem.. V mnoha knihách o vegetariánství se dokonce uvádí, že na ploše 2 hektarů (louky, zahrady a pole) se uživí 1 člověk konzumující maso, ale stejná plocha uživí 14 vegetariánů (konzumujících kromě rostlinné potravy i mléko a vejce), nebo až 30 až 50 veganů (živících se pouze rostlinnou stravou).

Veganství je tak i cestou k omezení palčivých dopady ekologických problémů, jako je globální změna klimatu. Vezměme si například stromy. Ty jsou základním lapačem oxidu uhličitého a zásadně pomáhají regulovat globální klima – ale mizí tempem třinácti milionů hektarů ročně. Již celá třetina světových lesů byla vykácena a proměněna na zemědělsky využívané plochy. Podle odhadů World Resources Institute je v současnosti až 60% lesů káceno proto, aby uvolnily místo pro produkci potravin. Jedna pětina z těchto ploch je využívána jako pastviny pro dobytek a na další třetině se pěstuje krmivo. Hospodářská zvířata v současné době využívají 30% celkové pevniny na Zemi.

Ale jak víme, pozemky v Evropě jsou cennější, pokud se na nich staví. Výsledkem je, že většina krmiva pro dobytek – celých sedmdesát procent – se dováží ze zemí mimo Evropu. Slovy zprávy Evropského parlamentu: „Evropa nasytí svou lidskou populaci, ale nikoliv svůj dobytek“. Dva a půl milionů hektarů půdy v Brazílii je využíváno pouze na pěstování krmné soji pro evropský dobytek – a přitom okolo dvaceti milionů Brazilců a Brazilek trpí podvýživou. Vědec, ekolog a uznávaný odborník na hlad a jeho geografické souvislosti, Georg Borgström, říká, že jednu třetinu africké úrody arašídů (co do obsahu bílkovin jsou arašídy srovnatelné s masem) použijí státy Západní Evropy na krmivo pro jatečná zvířata – a fakt, že Afrika je nejhůře postižená hladomory, asi není potřeba připomínat.

Problém se netýká pouze souše. „Vegetariáni“ a „vegetariánky“ konzumující ryby by měli vědět, že celá čtvrtina všech ryb již byla vyhubena. Například v Kanadě bylo vyhubeno 140 druhů lososa. Velké množství delfínů, želv, lachtanů a dalších mořských živočichů je pravidelně zachyceno v rybářských sítích, kde umírá. A ani zdaleka každá chycená ryba neskončí v něčím žaludku – biolog Lee Alverson počítá, že okolo sedmadvaceti tun (už samo počítání života na tuny je perverzní, nehledě na toto astronomické číslo!) ryb je každým rokem vyhozeno, protože mají špatnou velikost, nebo jde o špatný druh, o který nemají supermarket zájem.

Zpráva Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) uvádí, že pěstování dobytka je zodpovědné za 18% zplodin skleníkových plynů – tedy více, než zplodiny z veškeré dopravy! Henning Steinfeld, vedoucí sekce Informací a koncepce při FAO a jeden z hlavních autorů studie, říká: „Hospodářská zvířata jsou jedním z nejvýznamnějších přispěvatelů k nejzávažnějším environmentálním problémům dnešní doby. Má-li se situace zlepšit, je zapotřebí podniknout okamžitě adekvátní kroky.“ A když už jsme byli u té vody – Georg Borgström tvrdí, že odpadní vody ze zvířecích farem znečišťují životní prostředí až 10-krát více než městská kanalizace a až 3-krát více než odpady z průmyslové výroby.

Produkce masa totiž znamená obrovskou produkci odpadů. Ve studii Diet and the environment: does what you eat matter? zveřejněné v The American Journal od Clinical Nutrition v roce 2009 jsou např. zmiňovány údaje US General Accounting Office týkající se toho, že hospodářská zvířata vyprodukují jen v USA 130x více odpadů, než 300 milionů lidí. Tyto odpady obsahují vysoké koncentrace sloučenin dusíku, fosforu, stop těžkých kovů a antibiotik a do půdy se dostávají často bez následných úprav.

Chov dobytka spotřebovává většinu energie spotřebovávané v zemědělství. Na jednu tunu živočišných potravin je spotřebováno až dvacetkrát více energie než na tunu stravy rostlinné. Chov prasat a drůbeže v ohromných stavbách bez oken znamená spousty vyplýtvané energie na ventilaci, osvětlení atd. Nehledě na to, že na skladování zeleniny nepotřebujete ledničku ani mrazák…

Spotřeba masa a mléčných výrobků stále přitom stoupá. Spousta dříve soběstačných farmářů přechází na pěstování velmi omezeného spektra krmných plodin, protože za ni velké korporace lépe platí. Velké, intenzivně obdělávané monokultury ohrožují biodiverzitu a jsou v rozporu s udržitelným zemědělstvím. Je přitom zajímavé, že to nejsou chudí lidé, kdo konzumuje produkty masného průmyslu – průměrný občan či občanka USA sní patnáctkrát více masa než obyvatel či obyvatelka Hondurasu. Dánové a Dánky snědí každý rok dvakrát více vepřového, než sami váží – desetkrát více, než člověk z Jižní Afriky.

Čísla a statistiky dokáží někdy některé věci vysvětlit lépe než emotivní výlevy. Pokud se můžeme (a můžeme!) zdravě a plnohodnotně stravovat vegansky, neexistuje důvod, proč kvůli svému jídlu zabíjet zvířata. A z výše uvedeného jasně vyplývá, že součástí k životnímu prostředí šetrného životního stylu musí být i veganský způsob života…

6 komentářů to “Součástí ekologického životního stylu musí být i veganská strava”

  • Anna

    nevidíš si do huby. všechny tvoje statistiky (ač většina z nich je naprosto překroucená a desinformující) říkaj, že chov dobytka ničí naši planetu a že by se s tím mělo tedy přestat. načež vybleješ: „…neexistuje důvod, proč kvůli svému jídlu zabíjet zvířata.“ ok, necháme vyhynout všechna hospodařská zvířata, protože zabíjet je, je moc moc špatný? protože, co si budem povídat, kolik lidí by se rozhodlo chovat krávu proto, že to je takové pěkné zvířátko, nikoli kvůli jídlu. z tvého článku jsem docela zmatená, nevim jestli jsou podle tebe horší živá nebo mrtvá zvířata. sorry ale těmhle teoriím spasení světa veganstvím opravdu nerozumím.

    • ahoj Anno,
      dneska je to tak, že lidí, co „chovaj krávu“ už moc není, respektive velkochovný průmysl je markantně větší, tudíž jsou zvířata chovaná „na křeč“, geneticky se modifikují, podávají se jim hormony, a chemikálie, apod. Já myslím, že když tomu nerozumíš, není nic lepšího, než se v tomhle ohledu více informovat a nesoudit věci podle jednoho článku. Článek je převzatý, nepsal jsem ho já. Zvíře má žít v přirozeném prostředí a stejně tak v něm umřít. Naneštěstí velkochovy nejsou nic, co by se dalo nazvat jako „prostředí“. Jestliže by se mělo přestat s takovýmto chováním ve velkém, nebylo by to přes noc, jak si asi představuješ, ale bylo by to na delší dobu. Zvíře by mohlo spokojeně zemřít, aniž by ho další inseminací dále mučili a uměle tak udržovali v nějakých šílených počtech v těchto „fabrikách na smrt“.

    • Tomáš

      Celý článek je ulhaný. na ploše 2 hektarů (louky, zahrady a pole) se uživí 1 člověk – celosvětově dnes připadá na 1 člověka cca 2000 m2 takže na hektaru se živí 5 lidí. Například v Kanadě bylo vyhubeno 140 druhů lososa. Kde se tam ty druhy vzaly ?- uvádí se lososovitých je 66 druhů celosvětově – v tom pstruzi, lipani, hlavatky atd.
      Píšete „Čísla a statistiky dokáží někdy některé věci vysvětlit lépe než emotivní výlevy.“ ale lhát třeba i v dobré věci je podvod a podvodník se stává nedůvěryhodným.

    • Sensa

      Dobře to je napsane.,) Lide si to logicky nedakažou představit o co GO ? Na sirove stravě se citim silnějsi a zdravějši jako nikdy.,) Zkuste vegan na měsic jen tak jako třeba ja a uvidiš co všechno se pak změni. Najdi vegany na youtube na FB a uč se od nich !

      • tomáš: Nemusíš nutně všechno považovat za pravdu. Jde jen o zamyšlení se nad tím.

        sensa: „sirová“ strava je s tvrdým „y“. Jestli náhodou po tý syrový stravě a fejsbůku neumíraj mozkový buňky..

    • S4

      Anno, do huby si spíš nevidíš ty.. musíš být z toho pojídání masa tak zabedněná, že si to ani nedovedu představit..Dementní ovce, která táhne se stádem, protože to tak dělají všichni ostatní a určitě to tak má být, že? Problém který se tady řeší nikdy nepochopíš, protože nad ním nebudeš nikdy dostatečně přemýšlet.. ostatně jako většina masožravců. Mávneš nad tím rukou a odvalíš svůj tlustý zadek k McDonalds, kde si pochutnáš na skvělém hamáči.. rajt? 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Statistical data collected by Statpress SEOlution (blogcraft).